Poslední zatím letošní focení u lomu, byl zavřenej, vlezly jsme tam, málo kdy jsem před focením nejistá, s tebou jsem trošku byla, cítila jsem, že potřebujeme maximální plynutí a důvěru, ve chvíli, kdy jsme spolu přelejzaly pásky, zákaz vstupu, povolilo to, vzala si buben a na celý liduprázdný lom si bubnovala, svým něžným hlasem, do tvé jemnosti a něhy jsem několikrát měla chuť se zabalit, jsi zpívala tu šamanskou píseň.

Vše se pro mě zastavilo, i lom jakoby ztišil, i teď mám z toho slzy v očích, byla to malá magie, kouzlo, nesmírně to sloučilo všechny kousky duše do jednoty.

Sama píšeš, maminka, mamželka, milenka, maceška, amazonka i přístav, tvůrkyně i úplně obyčejná žena.
Jsem vděčná, že některé z tvých tváří jsem mohla spatřit a zachytit.

Jsi nádherná.
Ve všech.